Jejdanánku! Je tu podzim, zima jak praští a jak naprší, jen občas uschne. Páníčci mě proto ani ven neberou, i když posledně jsem se v Radiné náruči nesl až k redakci, kde Marťa pracuje. Ale od té doby nic. Jsem přece maličký a mohl bych nějak omrznout. A taky utéct, protože ti mí trumpetové někam zašantročili moje károvaný šráčky, takže by mě museli pořád nosit právě v náruči.
No a tak jsem pořád doma a kadím nejen do rohu své klece, ale také na koberec a občas se vyčůrám na Rádinu tašku a ona začne šílet, protože to byla ona, kdo koupila jakýsi plastový pekáč, který prý mám používat jako záchod. Ale jak se to říká, že: starýho králíka novým kouskům nenaučíš :-) Stejně tak mi nevysvětlíš, že usušený barevný listí králíci jíst nemůžou, když už je nalepený v albu. A toho starýho opilce Dirbáka asi nikdo už nenaučí, že než mi nabídne tatranku, tak že by ji mohl rozbalit ...
A tak to je můj podzim ... těším se na zimu ... cosi jsem zaslechl, že by mi snad mohli koupit nějaký svetr nebo co. Jsem zvědav.
Tak ahoj, pac a bobek :-)
No a tak jsem pořád doma a kadím nejen do rohu své klece, ale také na koberec a občas se vyčůrám na Rádinu tašku a ona začne šílet, protože to byla ona, kdo koupila jakýsi plastový pekáč, který prý mám používat jako záchod. Ale jak se to říká, že: starýho králíka novým kouskům nenaučíš :-) Stejně tak mi nevysvětlíš, že usušený barevný listí králíci jíst nemůžou, když už je nalepený v albu. A toho starýho opilce Dirbáka asi nikdo už nenaučí, že než mi nabídne tatranku, tak že by ji mohl rozbalit ...
A tak to je můj podzim ... těším se na zimu ... cosi jsem zaslechl, že by mi snad mohli koupit nějaký svetr nebo co. Jsem zvědav.
Tak ahoj, pac a bobek :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat