Nesnáším lopatku a smetáček. Teda na hraní jsou celkem fajn, ale páníčci je začali kromě zametání bobků používat také na můj "úklid". To když něco vyvedu a místo do klece valím pod stůl, kde jsem přece jen dost v útočné výhodě. Jenže bývávalo. Lopatkou si kryjí ruce a smetáček se mě snaží přinutit vylézt, což se jim teda už pravidelně daří, protože v souboji s takovými zbraněmi jsou mé drápky bezmocné.
Jenže copak já za to můžu? Vždyť jsem jen zvíře, co má v hlavičce, jak pravila jedna páníčků bývalá spolubydlící, mozek velikosti oříšku, a prostě potřebuji trochu té divočiny. Tak "zlobit", jak oni říkají, zkrátka musím. Přece v přírodě bych nekadil pořád na jeden a pořád ten stejný list. V přírodě by nestála opřená o strom kytara, tak si ji prostě v tom pokoji chci prohlédnout a třeba si na ni i brnknout. A do měkké postele se tak hezky čůrá ... ať si to sami zkusí, že to je fajn .. určitě by pak přestali chodit na tu studenou bílou mísu ...
Jenže copak já za to můžu? Vždyť jsem jen zvíře, co má v hlavičce, jak pravila jedna páníčků bývalá spolubydlící, mozek velikosti oříšku, a prostě potřebuji trochu té divočiny. Tak "zlobit", jak oni říkají, zkrátka musím. Přece v přírodě bych nekadil pořád na jeden a pořád ten stejný list. V přírodě by nestála opřená o strom kytara, tak si ji prostě v tom pokoji chci prohlédnout a třeba si na ni i brnknout. A do měkké postele se tak hezky čůrá ... ať si to sami zkusí, že to je fajn .. určitě by pak přestali chodit na tu studenou bílou mísu ...
Žádné komentáře:
Okomentovat